26.8.2026
radost z ježdění na kole a pražské periferie
Dnes jsem dojel od doktorky z Uhříněvsi domů na kole. Pražské periferie v tomto směru jsou opravdu zvláštní koláží míst a nemíst: projíždíš obytnými zónami mezi silnicemi vytíženými kamiony, poli, rybníčky a zarostlými zákoutími, ne uplně legálními zábavními parky pro děti a továrnami, které vypdají skoro nepoužívaně, ale najednou se tam objeví spousta lidí, co jde z oběda, do práce, z práce atd. Projedeš z hlavní skrytou cestou pod mostkem a najednou zarostlo, ticho, srovnaný pozemky mezi křovisky za účelem nějaký stavby, na kterou asi došly peníze.
Přemýšlel jsem, kdo a za jakým účelem budoval ty cesty z betonových plátů napříč zarostlými poli, kde se musí parádně schovat, když člověk nemá kde spát. Odkud kam se tudy mělo chodit? Z fabriky do fabriky? A proč jsou to takové betonové pláty? Umožňuje to ale poměrně pěknou infrastrukturu pro cyklostezky.
Když zemřel děda, přemýšlel jsem, že by bylo hezké na jeho památku udělat rodinný výlet na kole na chalupě. To se nestalo, ale díky kamarádům, co chodí do bike kitchen, mi teď přirostl k srdci starý favorit po tátovi, kterému sice přeskakují kolečka při jízdě do kopce a trochu občas dře přední kolo o blatník, ale je to velká radost jezdit na kole, co si člověk sám opravuje a vylepšuje, i když není perfektní. A tak teď občas jezdím po Praze, myslím někdy na dědu a vzpomínám, jak se vždycky vrátil splavený na chalupě, sednul si na židli, dres do půl těla, babička mu určitě přinesla pití a chvíli takle seděl a regeneroval. A jsem rád, že se to s tím ježděním stalo takle spontánně.
13.8.2026
po filmu Tichá přítelkyně
Často jsem si myslel, že umění, film, mají schopnost předávat
emoce, tedy že je nějakým způsobem obsahují a předávají divákovi,
zprostředkovávají. Jak jsem ale koukal na tu zvláštní jednotu bytí
stromu a člověka, říkal jsem si a cítil: že to ve mě vyvolává silný
pocit, ale že pramení ze mě. Že ten film má jen schopnost vyvolat kousky
různých myšlenek, emocí, zapomenutých počitků a spoustu dalších, které
jsou naopak ve mě, ale film (umělecké dílo) má tu schopnost je vyvolat v
neznámé, nezakušené konstelaci, která vytváří ten nový komplexní celek
pocitu. Schopnost vyvolat kousky dlící ve mě a utvořit novou skládačku,
kdy stejně jako záběr a záběr tvoří dohromady něco nového, tak tady ten
kousek a kousek a kousek a kousek vytváří něco nového. Cítíš, jak to v
tobě vře, jak to z tebe pramení a jak jsi toho plný?
22.7.2026
Bageta
Pořez
na benzinové pumpě, po půlnoci, cestou všemi těmi neosvětlenými obcemi na jih od Prahy.
SIMPLY FRESH quality food.
no tak jo, tak se podíváme, co tam je, už jí mám stejně skoro dojedenou a mám takovej hlad, že tak jako tak bodne
BAGETA S KUŘECÍMI KOUSKY A TATARSKOU OMÁČKOU Složení: 51 % pečivo
– PŠENIČNÁ mouka, voda, ŽITNÁ mouka, olej řepkový, cukr, droždí, sůl,
pekařská směs (emulgátor: E471 a E481, PŠENIČNÁ mouka, cukr, PŠENIČNÁ
SLADOVÁ mouka, protispékavá látka: E170, dextróza, enzymy,
látka zlepšující mouku
aha..?
E300, slunečnicový olej, PŠENIČNÝ LEPEK, SEZAM; 33% kuřecí steak –
kuřecí maso 67%, voda, kořenící přípravek (zahušťovadlo: E1442,
izolát SÓJOVÉHO proteinu
nevím, co jím
, stabilizátory: E451 a E331, regulátor kyselosti: E262, cukr,
dextróza
, antioxidant: E301, kvasničný extrakt, hydrolyzovaný rostlinný protein),
kořenící přípravek (dextrin, maltodextrin
,
koření
hmm v kořenícím přípravku je koření
, česnek,
dextróza
není polovina bagety dextróza?
,
extrakty koření
, majoránka, paprika, kvasničný extrakt, hydrolyzovaný rostlinný protein) sůl, olej řepkový,
barvicí směs (barvivo: E150d a E120)
, glukózový sirup, kvasničný extrakt,
dextróza
, sůl,
látka zvýrazňující chuť a vůni: E621)
; 15 % tatarská omáčka – voda, řepkový olej, zeleninová směs
okurka, voda, cukr, ocet kvasný lihový, cibule, sůl, pažitka,
modifikovaný kukuřičný škrob, aroma), VAJEČNÝ žloutek,
zahušťovací přípravek
(modifikovaný škrob, stabilizátory: E412 a E415), cukr, ocet
kvasný lihový, sůl, HOŘČICE (voda, HOŘČIČNÉ semeno, ocet kvasný lihový,
sůl, výtažek kořeni), sušená cibule, ochucující omáčka [voda, cukr, ocet
kvasný lihový, sůl víno,
švestková povidla
tyjo
(švestky, jablko, cukr, kyselina citronová), směs koření, barvivo
E150c, rajčatový prášek, aromata, chilli extrakt, česnekový extrakt],
regulátor kyselosti: E33O, konzervant: E2O2 a E211; 1% pór. Výrobek může
obsahovat stopy MLÉKA a CELERU. Po otevření ihned spotřebujte.
jinak to vybouchne, co?
Přes veškerou péči věnovanou výrobě může produkt obsahovat malé kosti.
velmi pobavený smích
"Tato bageta svým složením opravdu dostává svému jménu."
16.7.2026
Nakonec to dopadlo. Ale stalo se to trochu neplánovaně.
15.7.2026
“Beru to v potaz při plánování svého zítřka”
1.7.2026
"Jsou tam bublinky, je to krasný." - GM
Nasládlá vůně lípy po dešti.
30.6.2026
A v Praze je čas rorýsů taky. Lítají u nás v ulici.
25.6.2026
V Barceloně sní o ledních medvědech.
20.6.2026
V Barceloně je teď čas rorýsů létajících mezi střechami ulic. Rrrý rrrý.
15.6.2026
Ani jsem si nestihl všimnout, jak pozdě je ještě světlo.
A včera Iron Maiden a očistná cesta do Hradce ze svatby ve Svitavě.
:))) Have a great life! You are the only friends we have in the whole world this night. Water!
Hurá do Španělska.
11.6.2026
Muj aktualizovaný skript pro blogování do mého blogovacího html templatu, umožňující psát příspěvky v
markdownu
, tak nějak funguje :) Link zde:
blog_GUI.py
8.6.2026
"Proto já sedim vždycky tady na kafi, protože..." tady vždycky
jinak plyne čas. (Domýšlím si, jak tu sedím na lavičce kavárny na rohu
na Vinohradech a lidé chodí kolem mne, listy jerlínu, na jehož jméno
jsem si vzpomněl, jemně povívají ve
větru
, holub hledá něco v prachu hlíny u jeho kořenů a já si říkám, to
nejez, to musí být hrozně suchý, pán si ke mně přijde na lavičku položit
kávu, zatímco oba kouříme, třeba si chtěl zabrat místo, ale dobrý den,
neměl jsem se zvedat, pak postával opodál a vždycky si pro ledovou kávu
došel, asi už mu bylo hloupé upustit od svých rozhodnutí, to si všechno
tak domýšlím, pozoruju, hořkosladká chuť mi trochu lepí pusu, rodiče s
dětmi, odbočující auta, hudba pošeptávající ze škvír výlohových oken
kavárny)
6.6.2026
Nepřijde Ti pozoruhodné, jak některé lidi na svých cestách
potkáváš častěji než jiné, které si nepamatuješ, a přece se nezdravíte?
V2
Nepřijde Ti pozoruhodný, jak potkáváš některý lidi na svejch
cestách, lidi, se kterejma se nezdravíš, ale přece si je pamatuješ a
vidíš, jak se změnili, nebo jak jsou stále stejní?
Nebo
Nepřijde ti zajímavý, jak v metru, v tramvaji, na ulici, na
určitejch místech nebo dokonce na náhodnejch místech, potkáváš některý
lidi opakovaně, pamatuješ si je, nevíš, jestli oni tebe, ale máš pocit,
jako že je trochu znáš, že jsou součástí elipsovitejch drah tvýho
života, i když kdybys je oslovil, a to se taky stalo, tak pozoruješ, jak
se tvoje představa s každou mimikou rozmlžuje, až z ní zbyde jen
takovej cár vzpomínky, zasunutej pod koberec, takže se nezdravíte, asi
to není podle pravidel, každej svět má takovej bodík, puntík, kterej je
jenom značkou života toho druhýho, co takle jednou za čas vidíš v metru,
ale to okolo, to už jsou jenom tvoje představy, no nepřijde ti to
zajímavý
?
2.6.2026
Koukám, jak babička s rozesmátým dítětem mávají autobusákovi, celí
rozjaření - “díveej”. Pak se podívám na autobusáka v zrcátku, jak jim
mává a sundavá si klaunský nos a taky se směje.
7.6.2026
zkouska dva
7.6.2026
<h2>zkouska</h2>
<p>markdounu</p>
25.5.2026
Často mluvíme o tom, jak by bylo dobrý se naučit pohotově reagovat
na nepříjemný lidi, blbý poznámky, naštvaný lidi a podobně. Ale jsou
také lidé, kteří umí být pohotově milí. A to je taky dovednost, kterou
bych chtěl oceňovat.
~
“Ještě vám můžu přinést stoleček.”
“A nechcete s tím pomoct?”
“Ne, to je dobrý,” a servírka během vteřiny přinese stoleček a s úsměvem
řekne: “Ona ta zdrobnělina byla na místě.”
19.5.2026
"Achjo. Hieronymous Bosch, ale paní Žilková tomu říká 'hrníček s ptáčky'."
31.3.2026
"Jestli je něco oravdu Vítkovský sen, je to sen o malé hospůdce s perfektně naladěným rádiem." - Dan
28.3.2026
Dnes by bylo dědovi 90. Odešel včera, když jsme s ním byli. Venku bylo krásně, jarní frišno. Byla to sranda, dědo.
https://www.czechcyclingfederation.com/zemrel-vladimir-holecek/
18.3.2026
"Jenom průmyslová země, která je kapitalistická, si může dovolit
sociální výhody. A když budeme dělat všemi politickými kroky nevýhodné
kroky, tak přijdeme o přidanou hodnotu. Podívejte se do zemí třetího
světa, které nejsou průmyslově rozvinuté."
Řekl pro irozhlas
náš pan ministr životního prostředí Červený.
Čína je taky průmyslová kapitalistická(?) země. O jejich sociálích
výhodách moc nevím. V USA to zase se zdravotnictvím není příliš slavné. A
co toto prohlášení má dělat s životním prostředím, taky moc nevím, zní
to spíš jak výrok ministra průmyslu a obchodu. Jasně že jejich agenda
jde ruku v ruce. Ale jestli mám považovat ochranu životního prostředí za
sociální výhodu, tak nevím, jestli v takovém státě chci žít. Hm. "Řadou
okolností v předminulém roce Filip Turek objel většinu automobilek,
jednal s nimi, aby se vyjádřily negativním postojem, protože se bály
komunikovat s Evropskou unií." Nedovedu si představit, že se jedny z
nejvýdělečnějších firem bojí vyjednávat s EU. Zní to spíš jako že je do
toho tlačil.
8.3.2026
Tak teď už to snad bude fungovat. Toto je můj první příspěvek
přidaný ne přímým vepsáním do html souboru, ale skrze můj nový python
skript:))
Skript je to zatím dost jednoduchý (lze zatím psát pouze lineárně a
nejde např. upravovat minulé příspěvky, ale link na něj je zde:
blog.py
.
3.3.2026
2.3.2026
26.2.2026
Úklid je polovina tvůrčí práce.
23.2.2026
Po cestě z chalupy vynáším odpadky na benzínce před Prahou, jak to dělá děda.
"Kam to nesete?"
"Pardon?" - Koukáme na sebe s paní z benzínky, zrovna teď někam
šla. A mně se potvrdily moje pochybnosti - todle nevidí rádi. Kdyby
někdo měl tasit kolty, bude ona ta rychlejší, já mám v obou rukou
odpatkový pytle.
"Todle nejsou vaše popelnice!" A pokorně vracím pytle zpátky do auta, zatímco paní na mne z osvětlené tmy benzínky kouká.
Zahanbení. Ponaučení: ne všechno, co naši předci dělají je to, co
je správné. "To jsou ty dědovy vychytávky, kdy on řekne 'ale to je
jedno, udělej to takle'" Ale co kdybych řekl...
- "A jsou snad vaše?"
- "Tak proč je nemáte zamčený?"
- "Jedny z nejbohatších společností naší civilizace a já u nich ani nemůžu vyhodit odpadky."
Ponaučení #2: stát se rebelem v drobnostech a přejít to pak vždycky s klidem
21.2.2026
Jedna jiskra zapálí celej les, ale mně ty kamna prostě chytnout nemůžou.
20.2.2026
Otevřu Slovník samozřejmých slov od Josefa Štogra na hesle "Každodennost".
Jsem v napětí bezčasí. Nebo snad v napětí každodennosti?
18.2.2026
Toto je můj první příspěvek do mých pozorování v html. Rád bych
sem odkládal vše podstatné i nepodstatné, věci, ke kterým bude hezké,
záludné i znepokojivé se vracet, věci všední, i nevšední, věci, které se
zdají, že někam směřují, ale nesměřují nikam, věci, které nikam
nesměřují a třeba někam směřovat budou. Tak zatím!
18.2.2026
P.S. níže už jen sebrané spisky do poznámek před vytvořením tohoto prostoru